Jakub Jeřábek o vítězné plzeňské éře: Do teď z toho mám husí kůži

Plzeň - Odchovanec plzeňského hokeje Jakub Jeřábek má za sebou úspěšnou sezónu v HC Viťaz v KHL. Dostal se dokonce do výběru All Star. V nové sezóně již ale otevře brány NHL, kde podepsal roční smlouvu s Montreal Canadiens. Nyní je ovšem v Plzni a zhruba měsíc se bude připravovat po boku bývalých spoluhráčů.

O kariéře hokejisty jste snil už od mala? Jaké vlastně byly ty úplně první hokejové krůčky?
Od mala úplně ne, protože táta hrál fotbal. Takže jsem spíš kopal do kopačáku. Pak mě naši dali ještě na tenis, ten byl ale finančně jinde. K hokeji jsem se dostal až potom. Kamarád Tomáš Kubalík chodil na brusličku na základnu a já jsem šel na základnu s mami a s babi, abych se naučil jenom bruslit. Skončilo to tak, že jsme jeli domů a já už měl rozpis tréninků. Bylo to po tom, co naši vyhráli Nagano. Každý chtěl umět bruslit nebo chytat puky jako Hašek. To už byl únor nebo březen, pak se začal rozpouštět led. Byl jsem tedy jen na několika trénincích, ale chytlo mě to tolik, že mě u toho naši nechali.

Kdy vám začalo docházet, že bude hokej vaší budoucností?
Pamatuju si, že jsem asi v sedmnácti letech podepsal smlouvu na tisíc korun a nastoupil jsem do zápasu. To pak člověk začne přemýšlet, že by se tím mohl živit. Ze začátku to byla zábava, ale i životní naplnění. Školu jsem samozřejmě normálně absolvoval. Jsem rád, že jsem zvládl maturitu, zažil jsem maturitní ples a tak. Kluci, kteří odcházejí hodně mladí třeba do Kanady nebo jinam, tak tohle nezažili. Já jsem to zažil a jsem za to rád.

Vzpomenete si ještě na vůbec první profesionální zápas se vším všudy?
To bylo ve Vítkovicích v sedmnácti, měl jsem ještě mřížku. Tenkrát šel Martin Straka na operaci s kolenem a jeli jsme bez něj, bylo málo kluků, tak mě vzali jako sedmého beka. Zahrál jsem si docela dost a myslím, že ten zápas jsme vyhráli na nájezdy. Vzpomínám na to hrozně rád.

I když je to už nějakou dobu, vzpomínáte si ještě na vítěznou éru v Plzni?
Do teď z toho mám husí kůži. Ze všeho, co se tady událo, než se došlo k titulu. Ať už ten odečet bodů, nebo třetí místo, vyhrál se Prezidentský pohár, základní část, ale hned se vypadlo v prvním kole… Říkám, že všechno špatné, je k něčemu dobré. Nakonec se to ukázalo. Štěstí k tomu paří a myslím, že v té mistrovské sezóně si to všechno sedlo, a pak to vyvrcholilo.

Teď máte za sebou mimořádně vyvedenou sezónu v KHL, kde jste se dokonce dostal do All Star týmu. Jak se hodnotí takový úspěch?
Z osobního hlediska byla sezóna úspěšná. Došlo mi to ale až teď, když jsem stál na pódiu v Moskvě s Honzou Kovářem a přebírali jsme si cenu. Až tam mi došlo, jak se mi sezóna povedla. Z klubového hlediska ale také. Klub se dostal poprvé v historii do play-off a strašně mě těšilo, že jsme do toho zatáhli i lidi, žilo tím celé město. V play-off jsme bohužel narazili na pozdějšího mistra.

Jaké jsou z pohledu hráče rozdíly mezi českou hokejovou extraligou a hokejem v Rusku?
Možná trošku v rychlosti. Přijde mi, že v Rusku to není tolik svázané taktikou. Není to tím, že by to trenéři nevyžadovali, ale spíš hráči to v sobě nemají. Situace kolikrát řeší individuálně. Neříkám, že kombinační hokej se tam nehraje, ale kluci jsou tam takoví drzejší, individuální a každý se chce prosadit.

Dají se třeba srovnat tréninky tady a tam?
V sezóně se prakticky ani netrénuje. Zápasy jdou strašně rychle za sebou. Na trénování není skoro vůbec čas. Spíš se to liší v trénování před sezónou. Hodně se běhá, kolikrát se trénuje skutečně celý den. To k tomu ale patří.

Jaký byl vlastně kolektiv v Podolsku?
Ze začátku mi hodně pomohl Roman Horák, ať už s řečí a se vším možným. Parta se tam ale udělala výborná, sedli jsme si i my cizinci, kteří jsme hráli spolu v lajně nebo při přesilovkách. Hodně to pak bylo znát i na ledě.

Teď ale míříte do NHL do služeb Montreal Canadiens. Samozřejmě je to ohromný úspěch, nicméně co bylo rozhodující, že jste na nabídku kývnul?
Nejsem už ve věku, abych čekal na další šanci. Do Ameriky i do Kanady se každý rok hrne strašně výborných kluků a já jsem si v hlavě říkal, že kdybych pokračoval v Rusku, tak bych zůstal takový pohodlný. Když je ta šance, tak ji chci využít. Uvidíme, smlouvu mám na rok, tak se tam jdu o to poprat.

Zažil jste někdy na ledě pořádnou bitku?
Asi ne. Letos to bylo v KHL jednou, ale bylo to spíš tak, že jsem dal jednomu hráči bodyček, byl to Američan a tam se to bere jinak, takže na mě hned vyjel. To jsem se spíš bránil, než abych se pral. V loni jsem se popral s Mikušem v play-off s Olomoucí a na začátku sezóny bylo nějaké pošťuchování ve Varech. Nikdy to ale nebylo nic velkého.

Máte nějaký hokejový vzor?
Teď už ne, ale když jsem byl mladší, tak to byl Tomáš Kaberle.

Čeho si za svoji kariéru nejvíc ceníte?
Určitě titulu s Plzní. Když jsem kolem sebe viděl kluky jako Vencu Pletku nebo Tomáše Vlasáka, kteří mají za sebou vynikající kariéry a titulu dosáhnou v tom věku poprvé, tak to bylo asi nejvíc.

Co byste doporučil mladým hokejistům, kteří třeba začínají nebo touží stát se novým Jágrem nebo Voráčkem?
Určitě aby je to bavilo. Měli by ale vědět, že to vždycky není lehké. Jsou i období, která jsou špatná ať už doma, tak na ledě. U těch mladších třeba i ve škole. Ať věří a nevzdávají se.

Co Vás čeká teď v nejbližších týdnech nebo měsících? Jak bude vypadat příprava?
Chtěl jsem si dát volno, protože jsem měl vlastně dvě sezóny v kuse. Volno se povedlo maximálně. Teď už se vrhnu do přípravy. S Plzeňáky mám domluvené tréninky na ledě, takže budu asi měsíc trénovat tady v Plzni. Okolo 20. srpna bych se měl vydat do Kanady. Měl bych být dva týdny na kempu v Montrealu od mého agenta, který je tam pořádá. Můžu se domluvit i s kondičními trenéry přímo v Montrealu, jestli můžu trénovat tam. To záleží na mě. Hlavní kemp je od začátku září a tím začne i ten boj.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů!


Související články

Zahrát si zápas NHL doma v České republice, to by byl úplný vrchol, říká Dominik Kubalík

Rozhovor Dominik Kubalík

Jsem moc rád, že se můžu připravovat doma v Plzni, říká Pavel Francouz

Rozhovor Pavel Francouz

Suchá příprava proběhla perfektně, jsem spokojený, říká hlavní trenér Ladislav Čihák

Rozhovor Ladislav Čihák

Fandím celý život, říká 2000. permanentkář Lukáš Hájek

Rozhovor Lukáš Hájek

Aktuálně na webu

Ohlasy 3. kolo

Celý zápas jsme tahali za kratší konec, řekl po prohře v Hradci Tomáš Mertl

MHK - PLZ: 6:5

MHK - PLZ 6:5 - Vyrovnané utkání těsně pro Mountfield, Škodovka poprvé bez bodu

JUN: PLZ - LIT 1:2sn

Junioři smolně padli s Vervou

×
Dnes v 12:00 | Dor.
Rytíři Kladno
HC Škoda Plzeň